Založení a historie sboru
Požární sbor byl založen počátkem roku 1881. Zemský zákon z 5. dubna 1873 sice ukládal, aby každá obec zřídila hasičský sbor, avšak v Cetkovicích byla tato povinnost stále odkládána na neurčito. V obci bylo sice dostatek pro věc zapálených mladých mužů, ale všechny jejich snahy ztroskotávaly na zoufalém nedostatku financí, protože založení sboru dobrovolných hasičů předpokládalo také zakoupení nové stříkačky a dostatečného množství výzbroje a výstroje pro 30 mužů, na což však v té době obec neměla peníze.
Bezprostředním podnětem k naplnění uvedeného zákona se stal teprve až velký požár, který vypukl 19. srpna 1880 v odpoledních hodinách v domku čp. 45 u Marie Kubínové. V krátké době se rozšířil i na obě sousední stavení (čp. 44 a 46) a úplně je zničil. Nebýt včasného zásahu hasičského sboru z Uhřic, lehla by tehdy popelem zřejmě celá vesnice. Obojí přesvědčilo tehdejšího starostu obce Františka Kalandru i další členy obecní rady o nezbytnosti založení podobného sboru také v Cetkovicích. Aby k tomu mohlo dojít, musela v roce 1880 odprodat obec 48 měr žita a 80 měr ovsa a za stržené peníze, které představovaly částku 365,13 zlatých, byly zaplaceny nejnutnější výdaje spojené se založením sboru.
Další peníze byly získány odprodejem části obecní pastviny novému majiteli šebetovského panství, který potřeboval získat vlastní přístupovou cestu k lesům kolem Úsobrna a za jednu měřici nabízel 50 zlatých, což bylo oboustranně velmi výhodné. Z celkově utržené částky 1700 zlatých byl umořen tíživý obecní dluh váznoucí v záložně a zbytek byl použit ke koupi historicky první stříkačky, která je doposud funkční. Byla ruční, voda se do ní musela nalévat, avšak měla daleko větší hasicí účinky než voda, která byla vylévána pouze z věder.
Další potřebný kapitál byl získán díky tomu, že obyvatelé Cetkovic se na tři roky zřekli příjmů od nájemce honitby za škody, které způsobila lesní zvěř na polích, a dále díky tomu, že z kontribučenského fondu, který byl převeden do místní záložny, věnovali úroky ve prospěch hasičů.
Další finanční prostředky byly od konce roku 1882 získávány i od zemského výboru, který vybíral podle zákona ze 16. 12. 1882 na hasičské účely od pojišťoven povinný příspěvek. Stanovy cetkovického sboru dobrovolných hasičů byly schváleny Moravským zemským místodržitelstvím dne 3. února 1881 pod čj. 2149.
Prvním velitelem hasičů se stal Jiří Letfus z čp. 5, šikovatelem Tomáš Kubín z čp. 66 a náčelníky hasiči Buryška z čp. 1, Soukup z čp. 11 a Haiker z čp. 27.
V době svého vzniku měl spolek 30 členů, v následujících letech však jejich počet postupně vzrostl až na padesát.
První větší akcí, při které bylo třeba zásahu cetkovických hasičů, byla živelná pohroma v roce 1882, kdy se při obrovské bouři spojené s průtrží mračen protrhl mlýnský rybník a voda, která se valila vesnicí, brala vše, co se jí připletlo do cesty. Nejhůře dopadlo lněné plátno, které se bělívalo u potoka. Jeho jednotlivé kusy odplavaly až k Jevíčku. Zasahovat museli hasiči i při další prudké bouři, která úplně zkazila letní slavnost v Močidlech. Byla pořádána u příležitosti vysázení líp, které měly lemovat trvalé výletiště sboru. Prudká bouře zanechala na místě pouze 5 líp u potůčku, ostatní vyvrátila a zničila.
Velmi časté bývaly v té době zejména požáry. Důvodem byly nejčastěji převrácené lampy ve chlévech, vznícený omastek na rendlíku, vznícená koudel apod.
V prvních letech činnosti neměl sbor vlastní hasičskou zbrojnici, a tak stříkačka putovala po průjezdech domů členů sboru. Na místa požárů byla dopravována majiteli koní, kteří měli střídavě pohotovost. Později uzavírala obec s majiteli koňských potahů na tuto službu smlouvu.
V roce 1887 se díky výnosům z kontribučenských úroků finanční situace obce zlepšila, takže bylo možné přistoupit k úpravě obecní sýpky na obecní kancelář. Současně s ní bylo zřízeno v přízemí budovy i skladiště hasičských potřeb, které sloužilo svému účelu velmi dobře až do roku 1962. O tom všem se dovídáme z hasičské kroniky, jejíž první zápis se vrací k 27. červnu 1785, kdy vyhořela celá vesnice.
Jiný zápis zachycuje další velký požár z 25. června 1818, kdy vyhořela střední část obce. Ušetřeny zůstaly pouze domky na Brodku, z nichž 14 však lehlo popelem při dalším velkém požáru v roce 1857. Je samozřejmé, že činnost cetkovických hasičů se neomezovala pouze na požáry ve vesnici, ale zdejší sbor vyjížděl v případě potřeby i do okolních vesnic, do Uhřic a Světlé a v případě nutnosti i do vzdálenějšího Šebetova, Borotína i jinam.
V roce 1885 se stal novým velitelem hasičské jednotky Jakub Hrazdíra, pod jehož vedením se činnost sboru značně pozvedla. Dalšími veliteli byli: Josef Dračka (1893), Jan Širůček (1895), Alois Barák (1907). V roce 1901 došlo vlivem často se opakujících požárů i k tragické události, která vrhla stín na celou vesnici.
Na přelomu 19. a 20. století vzrušilo obyvatele Cetkovic několik úmyslně založených požárů, z nich byl podezřelý nádeník Jan Cápal. Vzhledem k tomu, že nebylo dostatečných důkazů o jeho vině, zůstal nepotrestán. Když se poté pochlubil v hospodě, že nebyl obviněn z trestného činu jen díky tomu, že se dokázal z celé věci pěknými slovy vykroutit a když v noci z 30. na 31. března došlo k novému požáru, od roku 1880 v pořadí již devatenáctému, přetekla trpělivost cetkovických obyvatel do té míry, že nečekali na řádné šetření, vytáhli v noci Cápala z postele a nebožáka lynčovali. Ten při exekuci utržil několik zranění, jimž krátce nato podlehl.
V roce 1914 přerušila činnost cetkovických hasičů 1. světová válka. Většina členů sboru musela odejít do rakousko-uherských zákopů, a prořídlé řady hasičů proto musela doplnit omladina, zejména po velkém požáru v roce 1915 v sousedních Uhřicích.
Od poválečné historie až do současnosti
S tím, jak se měnilo vybavení hasičů, měnily se postupně i funkce výboru. V roce 1936 byla zřízena funkce starosty, do níž byl ustanoven Alois Barák z čp. 30. Cetkovický sbor se může pyšnit také tím, že jako první roku 1947 začal pracovat s novou požární technikou, což byla požární stříkačka PPS 8 a automobil zakoupený od bratra Jana Zdražila. Tehdy již stará požární zbrojnice pod bývalou radnicí nestačila, proto byla na čas přemístěna do upraveného průjezdu v čp. 19.
Od roku 1951 byla změněna funkce starosty na předsedu a v ní se vystřídali Antonín Zdražil z čp. 15 (1948) a Stanislav Barák z čp. 23 (1951). V tomto roce byl také sbor přejmenován na Místní jednotu požární ochrany. I nadále však cetkovičtí hasiči usilovali o koupi silnějšího automobilu a o získání nové požární zbrojnice, což se povedlo. Za snahy místního národního výboru a funkcionářů místní jednoty požární ochrany byla zakoupena stodola od pana Hyánka, později upravena na zbrojnici. Zakoupen byl také nový požární automobil Tatra 805 a v roce 1969 i nová motorová stříkačka PPS 12 s příslušenstvím.
Mnozí cetkovickým hasičům mohli leccos závidět, ale byla to vlastně odměna za jejich ustavičnou práci. Ze vzpomínání pamětníků a zápisů z kronik je zřejmé, že hasiči v Cetkovicích se každoročně zúčastňovali brigád pořádaných Národní frontou. Zápisy ročně potvrzují přes tisíc brigádnických hodin pro zvelebení obce a přes čtyři sta brigádnických hodin pro jednotu a kulturní dění v obci. Hasiči byli například velkou oporou i při opravách místní kostela a fary.
V roce 1971, kdy požární jednota slavila svoje devadesátileté působení, měla 81 členů. To, že by hasiči měli být soudržní a být hasiči celým srdcem, se uvádí snad ve všech písemnostech. Jedním z ne mála takových důkazu tohoto rčení může být i rok 1972. Tehdy byl požární automobil Tatra 805 odvezen na generální opravu, na kterou se čekalo již několik let, ale jak se říká „čert nikdy nespí“. V době nepřítomnosti požárního automobilu začalo hořet v podniku pro chov prasat, který se nachází mezi Světlou a Šebetovem, dnes je známý pod názvem „Osaka“. Díky duchapřítomnosti místních hasičů a tehdejšího předsedy, který pracoval jako řidič nákladního automobilu, byl zapřažen vůz s motorovou stříkačkou PPS 12 za nákladní automobil Škoda RTO a hasiči se aktivně zúčastnili úspěšné likvidace požáru.
V jubilejním stém roce trvání měla jednota na 122 členů, z toho 113 mužů a 9 žen. Tohoto roku se také místní požární jednota pustila do opravy téměř zdevastované budovy Orlovny, která byla poznamenána zemědělskou výrobou, dnes známé jako „Zdař Bůh“. Hasiči tenkrát opravili veškerý interiér a stihli se pustit i do stavby přístavku, kde se nacházel bufet a také vybudovali přístřešek s pódiem pro kapelu, včetně tanečního parketu. Jak se zdá, stihli toho víc než dost. Jelikož bylo zapotřebí nového posezení pro kulturní akce, zvládli tohoto roku hasiči ještě vyrobit mnoho stolků a laviček.
Jak tomu bylo i v letech minulých, po dobré práci přišla odměna, a tak se požární jednota dočkala staršího speciálního požárního automobilu Avia 30 spolu se stříkačkou PPS 12. Jako projev velkého uznání získala požární jednota při oslavách „Čestný prapor ústředí“, který jí udělil ÚV ČSM, což tehdy představovalo nejvyšší vyznamenání pro organizace.
Když se zanedlouho MNV rozhodl postavit nový dům kultury, tak opět místní hasiči tvořili obrovskou část pracovních sil, které napomohly k brzkému a úspěšnému zhotovení, zároveň se v tomhle období Místní jednota požární ochrany přejmenovala na Sbor dobrovolných hasičů a také byla obnovena funkce starosty. Od této doby se veškeré kulturní akce přesunuly do nového kulturního domu, kde dodnes pořádá místní Sbor dobrovolných hasičů všechny své akce.
V letním období je však nejvíce využíváno výletiště u kulturního domu. Místní hasiči u příležitosti oslav obce velkým dílem napomohli postavit taneční parket s pódiem pro kapelu. Téhož roku se také ukázalo, že lavičky a stolky, které vyrobili ke stému výročí založení SDH, jsou téměř nepoužitelné. Tak znovu vyrobili obrovské množství nových stolků a laviček, které jsou dodnes k dispozici všem kulturním akcím, které se v Cetkovicích pořádají, a leckdy si je vypůjčí i obce ze širokého okolí.
Při oslavách obce roku 2000 byl také předán Sboru dobrovolných hasičů v Cetkovicích nový hasičský prapor, který byl současně vysvěcen. Roku 2001 při výročí 120 let od založení SDH měl sbor 92 členů.
Roku 2003 se sbor dočkal nové požární stříkačky PS 16, kterou financoval Obecní úřad. Pokud se s ní někde Cetkovičtí objeví, jsou dodnes středem pozornosti obdivovatelů, od kterých si vysloužila přezdívku „ponorka“. Tohoto roku bylo založeno také družstvo žen a roku 2005 odstartovala soutěž „O pohár starosty SDH Cetkovice“.